وَإِذَا
ذُكِرَ
ٱللَّهُ
وَحۡدَهُ
ٱشۡمَأَزَّتۡ
قُلُوبُ
ٱلَّذِينَ
لَا
يُؤۡمِنُونَ
بِٱلۡأٓخِرَةِۖ
وَإِذَا
ذُكِرَ
ٱلَّذِينَ
مِن
دُونِهِۦٓ
إِذَا
هُمۡ
يَسۡتَبۡشِرُونَ
٤٥
Když je vzpomínáno Boha v Jeho jedinosti, tu svírají se srdce těch, kdož nevěří v život budoucí, avšak když jsou zmiňováni ti, které místo Něho mají, tu se nevěřící radují.