إِذۡ

تَلَقَّوۡنَهُۥ

بِأَلۡسِنَتِكُمۡ

وَتَقُولُونَ

بِأَفۡوَاهِكُم

مَّا

لَيۡسَ

لَكُم

بِهِۦ

عِلۡمٞ

وَتَحۡسَبُونَهُۥ

هَيِّنٗا

وَهُوَ

عِندَ

ٱللَّهِ

عَظِيمٞ

١٥

když roznášeli jste to jazyky svými a když hovořili jste ústy svými něco, o čem neměli jste žádné vědění. A považovali jste to za nicotné, zatímco u Boha je to nesmírné.