وَيَجۡعَلُونَ
لِلَّهِ
مَا
يَكۡرَهُونَۚ
وَتَصِفُ
أَلۡسِنَتُهُمُ
ٱلۡكَذِبَ
أَنَّ
لَهُمُ
ٱلۡحُسۡنَىٰۚ
لَا
جَرَمَ
أَنَّ
لَهُمُ
ٱلنَّارَ
وَأَنَّهُم
مُّفۡرَطُونَ
٦٢
Oni přidávají Bohu to, čím sami opovrhují, a jazyky jejich lež hlásají, když prohlašují, že dostane se jim překrásné odměny; však pochyby není, že údělem jejich oheň bude pekelný a že budou opuštěni.