وَيَوۡمَ

نُسَيِّرُ

ٱلۡجِبَالَ

وَتَرَى

ٱلۡأَرۡضَ

بَارِزَةٗ

وَحَشَرۡنَٰهُمۡ

فَلَمۡ

نُغَادِرۡ

مِنۡهُمۡ

أَحَدٗا

٤٧

v den, kdy horám dáme kráčet a kdy uvidíš zemi jak rovinu srovnanou; a tehdy shromáždíme duše všechny, aniž opomineme z nich jedinou.